Horská výzva 2015 v Krušných horách
Na třetí závod ze seriálu Horská výzva jsme se do Krušných hor na Boží dar vypravili ve společnosti druhého týmu s všeříkajícím názvem „Půlka kurníku“. Po návratu z deštivého Skotska jsem se těšil na slunečné počasí a relativně pohodový závod v nepříliš náročném terénu. Realita se však ukázala být poněkud odlišná…
Boží dar nás přivítal příjemnou teplotou 17 stupňů, jen v dálce blikající blesky nás malinko znervózňovaly. Po registraci jsme se proto zašli uklidnit do malé hospůdky „na jedno“ a bylo to tam tak fajn, že jsme málem přišli pozdě na start. Ale stihli jsme to. O prsa:)
Po startu následuje tradiční úprk nejlepších 80%, my s Kódlem začínáme rozvážně. Prvních pár kilometrů se jde po asfaltu, pak se odbočí na lesní cestičku kolem Božídarského Špičáku a dál skrs rašeliniště. Cesta je to pěkná, ale začíná pršet. První déšť v republice po měsíci a zrovna teď… Ach jo.
Houstnoucí déšť není příjemný, ale blížící se bouřka je přímo děsivá. Zastihne nás na loukách kolem vesnice Hřebečná. Zatímco osvětlení blízkého okolí elektrickým výbojem je efektní, já jen s každým dalším bleskem doufám, že na sobě nemám nic moc vodivého. Po pár minutách se bouřka naštěstí začíná vzdalovat a my se blížíme na první občerstvovačku v Abertamech.
Když se dostatečně občerstvíme, pokračujeme dál. První větší prověrka našich schopností nás čeká výstupem na kopec Plešivec. Je prudký, ale ne moc dlouhý. Na vrcholu pobíhá několik závodníků a marně hledá cestu. My ji nacházíme bez problémů. Tantokrát.
O pár stovek metrů dál už takové štěstí nemáme a spolu s velkou skupinou běžců ztrácíme stopu. Po zhodnocení situace a konzultaci s GPS se rozhodujeme jít na značenou trasu přes les. Což se vzápětí ukáže jako hodně špatný nápad. Kromě toho, že na 200 metrech vystoupáme asi 80 metrů výškových, se celou dobu prodíráme hustým smrkovým porostem, takže po 10 minutách snažení vypadáme jak lesní muži a jehličí ze všech možných i nemožných míst vyklepáváme ještě v cíli. A když se konečně dostaneme na cestu, zjištujeme, že jsme asi 500 metrů před místem, kde jsme špatně odbočili. Ach jo… Zbytek cesty do Jáchymova na druhou kontrolu už naštěstí proběhl bez problémů, po 3 hodinách a 45 minutách jsme tam.
Úsek z Jáchymova do Stráže nad Ohří se nám nelíbil. Kromě mizerného terénu plného bláta, kořenů, kamenů a zákeřné flóry nás netěšilo ani počasí; z počátku nás sice navnadilo kouzelné svítání, ale po chvíli padla mlha a citelně se ochladilo.
Třetí kontrola nám vlila trochu energie do žil, ale jinak byla morálka dost nízko. Kromě toho, že nás čekalo 20 kilometrů více méně nepřetržitého stoupání, začal mít Kódl docela rozbitá chodidla. Ale kousl se a začali jsme šplhat. Napřed na Nebesa a pak výš a výš. S rostoucí nadmořskou výškou navíc začala mlha řídnout a kousek od obce Srní už svítilo sluníčko.
Zato nad Kódlovic chodidly se začaly stahovat mračna. Díky suchým ponožkám a dvěma růžovým pilulkám se ale nakonec byl schopen zase postavit a pokračovat v závodu. Po asfaltu to sice nebyla žádná hitparáda, ale do cíle už to nebylo daleko.
Poslední překážkou byl výšlap po sjezdovce na Klínovec. Pod kopcem jsme si popřáli hodně zdaru a pak ho na jeden zátah (bez přestávky) za 25 minut vyšplhali až nahoru. Nahoře jsme se moc nezdrželi a volným tempem začli sestupovat do Božího daru, kde na nás už čekal zasloužený odpočinek.
Kousek před cílem jsme ještě jednou popoběhli, abychom se vešli do 12 hodin, a tím pro nás třetí HV definitivně skončila. V cíli na nás čekal druhý tým „Půlka kurníku“, který celkem symbolicky ušel půlku závodu, a lahodné pivko.
Na závěr malá statistická rekapitulace. Celý závod měřící 66,01 kilometrů jsme zvládli za 11 hodin 57 minut průměrnou rychlostí 5,5 kilometrů za hodinu. Během závodu jsme nastoupali a sestoupali 2126 metrů. Na start závodu LONG se postavilo celkem 115 dvojic, přičemž do cíle se podívalo dvojic 97. Naše dvojice pak svým dosaženým časem obsadila konečné 60. místo. Pro případné zájemce tu jsou i kompletní Výsledky Horská Výzva 2015 Krušné hory.
