Všechno jako obyčejně, jen je to organizované a na zádech mám občas i startovní číslo. Posledních pár let navíc tak nějak systematicky i trénuju, takže mě výsledný čas zajímá víc než před lety.
Je to tak, dnes pět minut před půlnocí začíná další ročník seriálu horských závodů nazvaný Horská výzva. A začíná trochu netradičně v Krušných horách, kde se koná již několikrát realizované, 66 kilometrů dlouhé kolečko z Božího Daru přes Abertamy, Jáchymov, Stráž nad Ohří a Klínovec zase zpátky do místa startu.
Mám rád Jeseníky i dlouhé pochody, proto je moje účast na letošním již třetím ročníku Jesenické stovky celkem logická. Trasa vedoucí ze Šumperku skrz celý Hrubý Jeseník sice měří přes sto kilometrů, ale slibuje skvělé zážitky a dostatek míst ke kochání. Obzvlášť, pokud vyjde předpověď a bude krásné počasí.
Loňská Tlapička byla povedená a i přes nudnější pasáže jsem si ji užil. Proto jsem se na letošní ročník, který měl díky zcela změněné trase vedoucí skrz Brdy do Dobříše a zpět na nádraží Karlštejn nabídnout mnohem lepší zážitek, dost těšil. Bohužel moje trávící soustava si noc před závodem postavila hlavu, a tak jsem se ráno probudil slabý a nevyspalý.
První letošní “ostrý závod” nesoucí název Quo Vadis aneb vítání jara na Milešovce je úspěšně za mnou. Proti mým předpokladům to rozhodně nebyla procházka růžovou zahradou, naopak jsem si během těch 55 kilometrů s převýšením kolem 2000 metrů docela máknul. Navíc jsem si užil víc zimy, než na Pražské stovce a pochodu Zimou nezimou dohromady.
Je něco po šesté hodině ráno a já jsem v autobuse číslo 113 na cestě do Písnice, kde se od šesté hodiny ranní odehrává start pochodu S Trilobitem zimou nezimou, pořádaného KČT Trilobit Barrandov. Ale jak už nadpis tohoto příspěvku napovídá, zimní pochod to nebude ani náhodou.
Začíná se nám tady rozmáhat takový drobný nešvar. Každý první víkend v prosinci si na sebe vezmu teplé oblečení, batůžek a něco na zub, vypravím se na start Pražské Stovky (P100), spoustu hodin se peru s kilometry, nástrahami počasí a Olafovými záludnostmi, a pak… a pak stejně nedojdu do cíle.
Poslední Horská výzva letošního roku měla dát odpověď na otázku, jestli s mým parťákem Kódlem zakončíme soutěžní sezónu 2015 bez ztráty kytičky s úžasným výsledkem 100% dokončených závodů. Nadšení pro věc jsme měli bezmezné, ale to je u takových pochodů jen jedna z mnoha podmínek pro úspěch.
Rok s rokem se sešel a máme tady další Beskydskou sedmičku, pro mě osobně vrchol sezóny. Stejně jako všechny ostatní letošní pochody dvojic stojím na startu s Karlem alias Kódlem a doufám, že i tentokrát dorazíme až do cíle!
Na třetí závod ze seriálu Horská výzva jsme se do Krušných hor na Boží dar vypravili ve společnosti druhého týmu s všeříkajícím názvem „Půlka kurníku“. Po návratu z deštivého Skotska jsem se těšil na slunečné počasí a relativně pohodový závod v nepříliš náročném terénu. Realita se však ukázala být poněkud odlišná…
Stejně jako před týdnem jsem o víkendu vyrazil na procházku po Krkonoších. Tentokrát sám, protože Krakonošova 100, nejstarší to dálkový pochod ve Střední Evropě, je pro jednotlivce. Na třetí pokus jsem se pokusil zdolat svojí první stovku, tedy pochod na alespoň 100 kilometrů.
Druhá společná HV s Kódlem, tentokrát v Krkonoších. Prošli jsme se pěkně, mimo jiné proto, že rosničky si slibované bouřky a krupobití na poslední chvíli rozmyslely, a tak se celý pochod nesl ve znamení jasné oblohy a příjemné (po poledni až nepříjemné) teploty. A také mého bolavého kolena, které mě začalo táhnout už pár metrů po startu a předznamenalo hodně pomalý průběh závodu.
V sobotu má být pěkné počasí, tak stačí chvilka hledání na internetu a mám program. Jmenuje se Karlštejnská tlapička a jedná se o turistický pochod pořádaný Klubem českých turistů, respektive jeho oddílem nazvaným Trilobit Barrandov. Jak lze z názvu odhadnout, alespoň na chvíli se budeme pohybovat v oblasti hradu Karlštejn.
A je to tady, letošní sezóna dálkových pochodů a závodů začíná právě dnes! Jako již několik let je prvním závodem Horská výzva v Jeseníkách, která slibuje náročné podmínky, spoustu sněhu, ledu a vody. Na start se těším spolu s Karlem alias Kódlem. Právě teď se nacházíme v autě zhruba na půli cesty mezi Prahou a Kouty nad Desnou, odkud se v čase 23:55 bude startovat.
Pražská stovka je již mnoho let takovým dost drsným zakončením sezóny ultramaratonců a ultratrailistů. Konává se v první polovině prosince a kromě pokaždé zcela změněné trasy a vzhledem k ročnímu období i různorodému počasí čekají na běžce a pochodníky především nástrahy a záludnosti připravené organizátory v čele s Olafem Čihákem.
I když letos Beskydská sedmička oslavila své teprve páté narozeniny, nejen pro mě se jedná o naprostý vrchol sezóny v kategorii turisticko-pobíhacích horských závodů. Proto jsem moc rád, že jsem se po roční odmlce mohl tohoto podniku nejen zúčastnit, ale dokonce i zdárně dojít do cíle.