Letošní, až na prosinec posunutá Stovka Podkrkonoším byla již mou třetí stovkou tohoto jména v pořadí. A přesně podle lidového rčení “do třetice všeho dobrého i zlého” jsou mé pocity trochu smíšené. Na straně jedné jsem nadšen svým skvělým sportovním výkonem, možná nejlepším, jakého jsem za 8 let chození a běhání po horách dosáhl, na straně druhé jsem mírně zklamán z organizace závodu. Ale celkově se mi to nakonec líbilo, takže konec dobrý, všechno dobré… 🙂
Články z rubriky Zaniklé pochody
V této rubrice jsou reportáže z pochodů a závodů, dlouhých i krátkých, které jsem navštívil jen jednou, nebo je má účast jen občasná a velmi nepravidelná, a tak si zatím nezaslouží samostatnou položku v nabídce.
Skalní hrádky Labských pískovců 2019 aneb 29 hodin v Českém Švýcarsku
Po loňském, vcelku povedeném pochodování Českým Švýcarskem a Lužickými horami jsem celkem bez přemýšlení nahlásil účast i na letošní rok. Jen tak mimochodem jsem zaregistroval, že trasa má být delší a klikatější, navíc ani předpověď počasí neslibovala zázraky. Nic z toho mě ale neznervóznilo, před očima jsem měl jen loňskou příjemnou procházku. O to studenější sprcha na mě druhý srpnový víkend v Krásné Lípě čekala.
Fabiánova 100 2019 aneb jarní očistec ve východních Brdech
Není příliš obvyklé, abych během jednoho měsíce absolvoval dva pochody na skoro stejném místě. Ale protože se jedná o Brdy, které mám aktuálně skoro “za barákem”, a první z pochodů se odehrával v jihozápadní části u Spáleného Poříčí, nebyla má účast na Fabiánově stovce alias Brdské stezce žádným nudným opáčkem. Navíc jsem měl Brdům co vracet, zatím to tam pro mě vždy dopadlo neslavně.
Brdskými hvozdy 2019 aneb potřetí v Brdech a zase bez úspěšného konce (DNF)
Zbrusu nový pochod nazvaný Brdskými hvozdy byl mým třetím pokusem o úspěch v místech, které byly veřejnosti ještě nedávno uzavřeny. Od počátku se vše sice vyvíjelo slibně, ale obrovská porce kilometrů po tvrdém povrchu (asfalt a podobné, chodidlům nepřátelské materiály) na mých nohách po 100 kilometrech zanechala takovou paseku, že jsem při představě dalších minimálně 30 kilometrů raději hodil flintu do žita…
Stovka Podkrkonoším 2018 aneb babí léto na stovce (skoro) bez kopců
Tak ještě jednou a naposled, sporťáku! Jednoduchá stovka NEEXISTUJE, jasný? Že trasa nevede přes Sněžku, do pěti černých sjezdovek, skrz neprostupné pralesy, rozlehlé močály či není zapadaná půl metrem sněhu neznamená, že to bude procházka růžovou zahradou a že to můžeš podcenit! Rozumíme si? Dobře, tak na to mysli, jinak si koleduješ o malér! A teď odchod a nandej jim to!!
Skalní hrádky Labských pískovců aneb má premiéra na severu Čech
Ačkoliv se na severu Čech koná hned několik vesměs zimních a jarních dálkových pochodů, pro mě osobně to zatím byla Terra incognita. To se však mělo změnit v polovině srpna, kdy se konal další ročník pochodu nazvaného Skalní hrádky Labských pískovců. A protože jsem byl po Týnišťských šlápotách na vlně, rozhodl jsem se dát si před Beskydskou sedmičkou ještě jednu přípravnou akcičku.
Fabiánova 100 2018 aneb jednou jsi dole, jednou nahoře (DNF)
Namlsán hodně povedeným Pražským půlmaratonem mám zálusk na další trofej – reinkarnovanou Fabiánovu stovku konanou v Brdech. Organizace se ujal můj kamarád a parťák z B7 Jirka Větvička s pomocníky, takže to pro mě bude mít i trochu jiný rozměr. Musím ukázat, že loňské fiasko s nedokončeným beskydským propršeným pochodem byl ojedinělý výbuch…
Stovka Podkrkonoším 2016 aneb krásný závod může být i (skoro) bez kopců
Zatímco Krkonoše mám prochozené a proběhané celkem slušně, území o pár kilometrů níž na jih mezi Trutnovem a Dvorem Králové nad Labem je pro mě velkou neznámou. I proto jsem při plánování akcí na letošní podzim vzal v potaz relativně nový podnik nazvaný jednoduše Stovka Podkrkonoším.
Turistický pochod Z Dubče (skoro až) do Dubče 2016
Nevím, kolik černých koček mi přeběhlo přes cestu, kolik soli jsem rozsypal a kolik zrcadel rozbil, ale jak jinak si vysvětlit, že jsem ušel a uběhl skoro 125 kilometrů v rámci papírově 130-kilometrového pochodu Z Dubče do Dubče, a stejně jsem nakonec neviděl cíl… Ale byl to pěkný pochod v překvapivě pěkném prostředí, počasí nám přálo a rekord v počtu ušlých kilometrů mám tak jako tak.
Nedokončená Horská výzva 2016 na Šumavě
Letošní šumavský podnik seriálu Horská výzva, jsem od začátku bral především jako takový test vzájemné kompatibility s mojí novou závodní parťačkou Míšou. V ostrém tempu jsme si zaběhli přes 20 kilometrů, vylezli na několik kopečků, vyzkoušeli pohyb za světla i v noci, a v neposlední řadě zvládli skoro 54 kilometrů. Takže spokojenost, i když jsme nakonec závod nedokončili.
Horská výzva 2016 v Jeseníkách
Několik ročníků seriálu závodů Horská výzva začínalo vždy v průběhu dubna v drsném prostředí Jeseníků. Snad pokaždé si závodníci mohli užít spousty sněhu a teploty pod bodem mrazu, což závod činilo zajímavým, v našich končinách relativně výjimečným a hodně populárním. Letos však došlo ke změně termínu a přesunu doprostřed léta.
Krušnohorská Horská výzva 2016
Je to tak, dnes pět minut před půlnocí začíná další ročník seriálu horských závodů nazvaný Horská výzva. A začíná trochu netradičně v Krušných horách, kde se koná již několikrát realizované, 66 kilometrů dlouhé kolečko z Božího Daru přes Abertamy, Jáchymov, Stráž nad Ohří a Klínovec zase zpátky do místa startu.
Jesenická stovka 2016 protrpěna až do sladkého konce
Mám rád Jeseníky i dlouhé pochody, proto je moje účast na letošním již třetím ročníku Jesenické stovky celkem logická. Trasa vedoucí ze Šumperku skrz celý Hrubý Jeseník sice měří přes sto kilometrů, ale slibuje skvělé zážitky a dostatek míst ke kochání. Obzvlášť, pokud vyjde předpověď a bude krásné počasí.
Horská výzva 2015 na Šumavě
Poslední Horská výzva letošního roku měla dát odpověď na otázku, jestli s mým parťákem Kódlem zakončíme soutěžní sezónu 2015 bez ztráty kytičky s úžasným výsledkem 100% dokončených závodů. Nadšení pro věc jsme měli bezmezné, ale to je u takových pochodů jen jedna z mnoha podmínek pro úspěch.
Horská výzva 2015 v Krušných horách
Na třetí závod ze seriálu Horská výzva jsme se do Krušných hor na Boží dar vypravili ve společnosti druhého týmu s všeříkajícím názvem „Půlka kurníku“. Po návratu z deštivého Skotska jsem se těšil na slunečné počasí a relativně pohodový závod v nepříliš náročném terénu. Realita se však ukázala být poněkud odlišná…