Horská turistika
Chození po horách, ať už sólo, ve dvojici nebo ve skupince, pro zábavu nebo na čas.
Kolečko po Krkonoších před třetí Horskou výzvou 2013
Stejně jako Šumava před druhou pro nás i Krkonoše před třetí Horskou výzvou představovaly velkou neznámou. Pravda, “za mlada” jsem v Krkonoších s rodiči a příbuznými strávil spoustu času, ale to už je dlouho. Proto jsme se s Hankou rozhodli si naše nejvyšší hory projít na vlastní kůži, abychom byli první srpnový víkend co nejlépe připraveni.
Mapování Šumavy před druhou Horskou výzvou 2013
Zdá se, jako by to bylo včera, ale od první Horské výzvy v Jeseníkách už uplynulo více jak 7 týdnů a na dveře pomalu začíná klepat díl druhý, odehrávající se v kopcovité krajině Šumavy a Povydří. Proto jsme se rozhodli si ještě před závodem udělat na Šumavu výlet a přes prodloužený víkend si zdejší krajinu trochu projít.
Květnový výlet na Dlouhé stráně
V rámci přípravy na letošní léto a podzim jsme se rozhodli vyrazit na procházku k jednomu z technických divů naší republiky, přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně. Z Olomouce se přepravíme přímým autobusem až kousek pod Praděd, pak se posuneme na chatu Ovčárna a něco málo po deváté hodině vyrazíme na cestu k našemu cíli.
Dubnový výlet na Praděd
Když se nám nepovedlo ujít plánovanou trasu první letošní Horské výzvy v Jeseníkách v nočním ostrém závodě, rozhodli jsme se ji alespoň symbolicky pokořit později, na vlastní pěst. Počasí se již trochu umoudřilo, sněhu bylo o poznání méně a denní světlo, v pozdějších hodinách dokonce posílené sluníčkem, slibovalo pěkný výlet.
Přechod přes Keprník aneb trénujeme na Horskou výzvu 2013
Protože nás za necelý měsíc čekala první Horská výzva v Jeseníkách, cíl naší dnešní cesty byl známý už dopředu. Na horách sice byla ještě spousta sněhu a podle Aladina měl během dne připadnout další, ale to nás neodradilo vydat se autobusem do Červenohorského sedla a přes Keprník a Šerák do Ramzové, kde bude za měsíc při Horské výzvě první kontrola.
Vánoční výlet na Králický Sněžník
Vánoce jsou svátky klidu a pohody. A také více či méně neřízeného obžerstvíů;) Proto jsme se s Hankou rozhodli přeměnit alespoň malou část zkonzumovaného cukroví, bramborového salátu a smaženého kapra na pot a pokud možno i krásný zážitek. Podle předpovědi má být v sobotu krásné počasí, tak vyrazíme na dlouho plánovanou cestu na Králický Sněžník.
Příprava na B7 2012 (Ostravice – Ráztoka)
Dnes nás čeká druhá část přípravy na Beskydskou sedmičku (B7), projdeme si trasu z Ostravice na Ráztoku přes Smrk (1276 m) a Čertův mlýn (1205 m). Počasí nám opět přeje, tak se po příjezdu do Ostravice kolem deváté hodiny dopolední moc dlouho nezdržujeme a po nákupu nezbytných kalorií a vody se vydáváme na cestu.
Příprava na B7 2012 (Třinec – Ostravice)
Jako rozumní a zodpovědní sportovci nenecháváme nic náhodě a máme v úmyslu se na Beskydskou sedmičku co nejlépe připravit. A protože už známe téměř přesnou trasu letošního závodu, není nic snadnějšího než nahrát si ji do GPS navigace, sbalit to nejnutnější na cestu, pořádně zavázat boty a vyrazit. Vzhůru do Třince!
Duhovými horami z Hrafntinnuskeru do Landmannalaugaru — (Skógar-Landmannalaugar, den 4.)
Den 13. — Dnes nás čeká sice závěrečná, ale zároveň nejkrásnější etapa treku, projdeme se skrz Duhové hory. Celkem urazíme asi 12 kilometrů s převýšením 500 metrů, ale vysilující by to být nemělo. Kromě prvního krátkého úseku se bude jenom pozvolna klesat až do samotného cíle v Landmannaulagaru, a ani terén by podle průvodce neměl být náročný.
Kolem jezera Álftavatn z Emstruru do Hrafntinnuskeru — (Skógar-Landmannalaugar, den 3.)
Den 12. — Třetí den našeho čtyřdenního treku plánujeme dát si do těla zase trochu víc, cesta z Emstruru do Hrafntinnuskeru proto bude mít přes 28 kilometrů a převýšení skoro 550 metrů. Kromě krásného výhledu do okolí nás ke konci cesty bude čekat první setkání s pestrobarevnými kopci Duhových hor, více méně hlavní smysl naší cesty.
Údolím řeky Markarfljót z Þórsmörku do Emstruru — (Skógar-Landmannalaugar, den 2.)
Den 11. — Když jsme se ráno kolem osmé hodiny probudili, byla už chata skoro prázdná, kromě nás v ní zůstalo už jen pár dalších cestovatelů. Sbalili jsme si naše prádlo, snesli si batohy z prvního patra do přízemí a obuli se. Na rozdíl od oblečení měly boty k úplné dokonalosti dost daleko, ale díky „ovečkovským“ ponožkám z Merina nepředstavovala mírná vlhkost velký problém.
Průsmykem mezi ledovci ze Skógaru do Þórsmörku — (Skógar-Landmannalaugar, den 1.)
Den 10. — Budíček je někdy mezi osmou a devátou hodinou ranní a než se nasnídáme, dobalíme a vylezeme před hotel, je deset. Venku je však mírná rozmrzelost ze zdržení rychle přebita, protože lije jako z konve. Autem popojíždíme pár stovek metrů na parkoviště u informačního centra, které se nachází přímo před 62 metrů vysokým vodopádem Skógafoss.
Výlet na Praděd (Červenohorské sedlo – Velké Losiny)
Když jsme plánovali prodloužený víkend ve Velkých Losinách, měli jsme v úmyslu věnovat minimálně jeden den nějakému pěknému a trochu delšímu výletu. Nakonec jsme se shodli na tom, že vyrazíme autobusem do Červenohorského sedla, půjdeme na Praděd a až tam budeme, tak uvidíme, co dál. A jak jsme se domluvili, tak jsme v neděli 6. května udělali.