Den 14. — Poslední den dovolené začíná až v půl deváté. Po probuzení začínáme balit, nebo alespoň třídit věci, které bude potřeba sbalit. Zatím totiž nemáme všechno, chybí nám nějaké suvenýry i pohlednice na rozeslání. Proto se raději vydáváme se do města nakupovat.
Den 13. — Den velkého návratu nastává, dnes se vrátíme zpátky do Edinburghu, kde náš čtrnáctidenní výlet po Skotsku začal, a kde zítra také skončí. Máme toho před sebou hodně, proto máme budíček nařízen už na tři čtvrtě na šest ráno.
Den 12. — Dnes to s vymýšlením programu bude snadné, protože dnešním dnem začíná konec naší dovolené. Takže nás čeká jen odpočívání, balení a příprava na návrat autobusem do Fort William, odkud budeme zítra pokračovat do Edinburghu.
Den 11. — Zatímco včerejšek byl docela akční, dnes to bude pravý opak. Od rána jen leje a leje, takže plánovaný výlet ke skalnímu úkazu zvanému The Old Man of Storr po několikerém posunutí budíčku rušíme. Snad najdeme nějakou jinou zábavu…
Den 10. — Na dnešní den jsme si naplánovali výlet na sever ostrova, kde si kromě zříceniny hradu Duntulm máme v plánu prohlédnout i muzeum věnované životu na ostrově Skye v uplynulých staletích. Pojedeme tam autobusem, který staví přímo před kempem.
Den 9. — Ráno nás překvapilo skutečně pěkné počasí, sluníčko na obloze bez mráčku tady nevídáme moc často. Tak ho musíme využít, kdo ví, jak dlouho potrvá. Nakonec se rozhodneme pro klidnou prohlídku města, proto si sbalíme něco málo na cestu a vyrazíme do centra.
Den 8. — Dnes nás čeká závěrečný den treku West Highland Way. A že to ani dnes nebude úplně příjemná cesta dává tušit hustý déšť, který nám vytrvale bubnuje na stan. Ale nedá se nic dělat, chca(nec) nechca(nec), musíme začít balit, protože nám ve už za pár hodin jede autobus na Isle of Skye.
Den 7. — Dnes nás podle itineráře čeká nejkratší, ale zato nejnáročnější úsek WHW. Budeme šplhat na strmý kopec nzvaný Ďáblovo schodiště. Bouřlivé noční počasí si ale bohužel vybralo daň na kvalitě našeho spánku, kvůli opakovanému buzení při obzvlášť silném poryvu větru jsme se moc dobře nevyspali.
Den 6. — Po dni odpočinku jsme lačni vyrazit co nejdříve. Máme v plánu ujít přes 30 kilometrů, abychom dohnali jednodenní skluz, proto si dáváme budíka už na šestou. Ranní probuzení však bohužel není ani náhodou do růžova. Silně prší a navíc Eli k bolavé noze přibrala i rýmu a kašel. Prostě když se daří…
Den 5. — Hlavním tématem dnešního dne bude zdravotní stav Eliščiny nohy. Letmý pohled na Eli vracející se z umývárny ale jakékoliv naděje hatí; kulhá jak veterán od Stalingradu a výraz její tváře automaticky odsouvá dotazy typu „tak jak to vypadá?“ do kategorie zbytečných.